Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 5 fotografií
ŠPANĚL, Jiří ml. 5 1789–1855 (Rokytnice v Orlických horách)
Člen varhanářské rodiny Španělů z Rokytnice v Orlických horách, která varhanářské řemeslo přejala od členů králické dílny . Rodové jméno, psané obvykle německy Spanel, může pocházet z německého spannen (natáhnout).
Dílo Jiřího Španěla ml. (1789-1855) je cenným dokladem uměleckého názoru na stavbu a zvukovost varhan v období raného romantismu (1. pol. 19. stol.). V rejstříkových dispozicích ubývá vysokých hlasů (v některých případech mizí i mixtura) a zvyšuje se počet hlasů v nízkých polohách, často jemně intonovaných.
Kromě reprezentativních varhan v zámeckém kostele v Rychnově nad Kněžnou (1843, II/37) stavěl Španěl spíše malé jednomanuálové nástroje. Z dvoumanuálových nástrojů se dochoval nedávno resturovaný nástroj v kostele sv. Máří Magdaleny v Řetové (1850, II/20, okr. Ústí nad Orlicí). Navzdory nízkým cenám dokázal Španěl udržet značnou kvalitu svých nástrojů, které díky tomu slouží až dodnes.
Mezi další členy rodu Španělů patří Augustin Španěl (1798-1868), bratr Jiřího Španěla ml., a jeho otec Jiří Španěl st. (1752-1828). Jiří Španěl st. postavil např. varhany pro kostel sv. Víta v Častolovicích (1795, II/14) (okr. Rychnov nad Kněžnou), které byly restaurovány r. 2011.
Významným pokračovatelem varhanářské tradice na Rychnovsku byl Amadeus Hanisch (1812-1894), vyučený u Jiřího Španěla ml.
(1795, II/14)
Lukavice, Nanebevzetí P. Marie
(1801, II/12)
Skuhrov nad Bělou, sv. Jakuba Většího
Rychnov nad Kněžnou, Nejsvětější Trojice
Řetová, sv. Máří Magdaleny
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Michal Hanuš,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Markéta Kordasová,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Marie Prokopovičová,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další