Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 12 fotografií
Gartnerové 12 17.–19. stol. (Tachov)
Gartnerové byli uznávaný český varhanářský rod, spojený mimo jiné se stavbou velkých třímanuálových varhan.
Antonín Gartner (1707-1771), nejvýznamnější příslušník rodu, postavil třímanuálové varhany pro Teplou (1760, III/34) a pro katedrálu sv. Víta v Praze (1765, III/40, dochována pouze skříň).
Josef Gartner (1796-1863), nejmladší příslušník rodu, byl i v 19. století v návrhu varhan velmi konzervativní. Přesídlil do Prahy, kde pečoval o některé pražské varhany (např. sv. Mikuláš na Malé Straně , Týnský chrám , bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově ). V r. 1832 vydal důležitou a hojně využívanou varhanářskou příručku Ponaučení krátké o varhanách.
Bor u Tachova, sv. Mikuláše
(1750, I/10)
Kladruby, sv. Jakub
(1756, I/9, datace přibližná, rozšířeno)
Domažlice, Narození P. Marie
(1758, II/21, dochována skříň)
Klenčí p. Čerchovem, sv. Martina
(1758, II/14)
Dobřany, sv. Mikuláše
(1759, I/16)
Praha, sv. Víta, horní varhany (Hradčany)
(1765, III/40, dochována skříň)
Praha, sv. Jana Nepomuckého (Nové Město)
(1766, II, dochována skříň)
Tachov, sv. Maří Magdaleny
(1789, II/20)
Praha, sv. Mikuláše (Malá Strana)
(1831, I/6)
Praha, sv. Vavřince (Malá Strana)
(1841, I/6)
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Michal Hanuš,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Markéta Kordasová,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Marie Prokopovičová,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další