Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 10 fotografií
PETR, Emanuel Štěpán 10 1853–1930 (Praha)
Vedle firmy Rieger náš nejvýznamnější romantický varhanář. Byl oceňován pro kvalitu své práce, díky níž se dodnes zachovala řada jeho nástrojů, i pro ušlechtilou intonaci jednotlivých rejstříků.
Jako varhanář začínal v dílnách Karla Schiffnera (1836-1894) a Karla Eisenhuta (1843–1888) . Absolvoval pracovní pobyt u nejvýznamnějšího francouzského varhanáře 19. století Aristida Cavaillé-Colla (1811-1899). Po Petrově smrti převzali firmu jeho spolupracovníci, kteří varhany stavěli již pod svými jmény.
U některých varhan, jako např. v Praze u sv. Ludmily (1898, III/46) , používal tradiční mechanickou trakturu s tzv. Barkerovou pákou, kde je pro usnadnění hry pohyb mechanické traktury po stisku klávesy proveden ne silou hráče, ale tlakem vzduchu. U jiných, zejména později postavených varhan (např. v kostele sv. Mořice v Kroměříži (1905, III/46) ) byla použita pro tehdejší období nejtypičtější pneumatická traktura. Žaluzie Petrových varhan má obvykle jen 3 polohy (otevřeno, částečně otevřeno, zavřeno).
Z dalších dochovaných významných nástrojů uveďme třímanuálové varhany pro kostel sv. Ignáce v Praze (1911, III/50) nebo kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (1899, III/61) .
Čáslav, sv. Petra a Pavla
Praha, sv. Petra (Nové Město)
Praha, sv. Ludmily (Vinohrady)
Litovel, sv. Marka
Jičín, sv. Jakuba
Praha, jeruzalémská synagoga (Nové Město)
Jasenná, evang. kostel
Praha, sv. Prokopa (Žižkov)
Praha, Krista Krále (Vysočany)
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další