Galerie varhanních skříní
Zobrazeny 4 fotografie
Casparidové 4 2. pol. 17. stol. – 18. stol. (Znojmo)
Příjmení Casparides (někdy též Kasparides) představuje latinizovanou podobu jména Kašpar.
Zakladatel rodu, Jakub Antonín Casparides (1653–1713), je jedním z nejstarších moravských varhanářů, o kterém jsou známa podrobnější životopisná fakta. Narodil se v Tišnově a později se usadil v Kroměříži pod záštitou olomouckého biskupa. Stavěl menší jednomanuálové nástroje a pozitivy, dnes nedochované. Podle řady dokladů náležel k českojazyčnému prostředí. Smlouva na zhotovení Casparidových varhan pro kostel sv. Bartoloměje v Odrách (1695, I/9, okr. Nový Jičín) obsahuje zřejmě první písemnou zmínku o tremulantu na našem území.
Ignác Florián Casparides (1700–1773) se svému otci Jakubu Antonínovi narodil v Kroměříži. Dílnu však provozoval ve Znojmě a je také nejstarším známým znojemským varhanářem. Řadu nástrojů postavil i v Dolním Rakousku. Podle J. Sehnala jej zpodobňuje portrét měšťana s píšťalkou v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Z dvoumanuálových varhan Ignáce Floriana Casparida se u nás dochovaly např. nástroje: – v kostele sv. Linharta v Kdousově (1757, II/16) (okr. Třebíč) – v kostele sv. Jakuba Většího ve Vratěníně (II/14, okr. Znojmo) – v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Rancířově (1764, II/10, okr. Jindřichův Hradec) – varhany v r. 2017 restauroval Dalibor Michek (*1956)
V tradici znojemského varhanářství pokračoval žák Ignáce Floriána Casparida, plodný varhanář Josef Silberbauer (1734–1807) .
Jiří Václav Casparides (1670–1735) měl dílnu v dolnorakouském Pulkau. Zachovala se např. působivá skříň jeho varhan ve Waidhofen an der Thaya (1729, II/24).
Poděkování autorům fotografií:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Michal Hanuš,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Markéta Kordasová,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Marie Prokopovičová,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta,
fotografové Člověk a víra,
turistika.cz,
a další