Varhany postavil Leopold Breinbauer (1859-1920) z Ottensheimu u Lince, autor řady dalších nástrojů v jihočeském pohraničí. V chóru klášterního kostela jsou umístěny i jeho menší jednomanuálové varhany. Principál...
Varhany napadené červotočem zachránilo až restaurování dokončené v r. 2011. Díky tomu jde o zřejmě nejlépe dochovaný nástroj z dílny Jiřího Španěla st. (1752-1828).
Nástroj pochází z varhanářské dílny Egedacherů z Pasova. Původně byl postaven pro kostel sv. Jošta. Vysoká varhanní skříň se dvěma nad sebou umístěnými stroji je bohatě zdobena.
Varhany postavila rakouská firma Josefa Breinbauera. Romantický nástroj má na svou dobu již značně netypické krátké oktávy v manuálech i v pedálu.
Varhany poutního kostela, postavené varhanářem Františkem Antonínem Fialkou (1727) z Bechyně, disponují vzácnou lomenou oktávou.
Nástroj postavil Christoph Lachenwitzer z Horních Rakous. Jde patrně o jediné jeho dochované dílo na našem území. Klaviatury a umístění rejstříkových táhel na hracím stole jsou nepůvodní.
Varhany postavil Franz Lorenz Richter (1722-1785) z Freistadtu v Rakousku.
Raně romantické varhany postavil varhanář Johann Barth (1811-1869) z blízkého Pilníkova.
Varhany pro poutní kostel v Kájově začal stavět rakouský varhanář Christoph Lachenwitzer, ale dokončil je až Johann Andreas Niederle (1695) z Nepomuku. Nástroj obsahuje cenné části z ještě staršího nástroje.