Organ cases gallery
Viewed 9 photos
SVÍTIL, František 9 1805–1873 (Nové Město na Moravě)
Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk (to bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické). Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu.
Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním (a poměrně šablonovitém) vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany.
Svítil působil zejména na venkově. Hlavní oblastí jeho práce byla Vysočina, ale postupně pronikal i do dalších oblastí Čech a Moravy.
Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1840, II/17) (okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro kostel sv. Jakuba v Brně (1862, II/31) , vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693) . V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti.
Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko).
Trpín, sv. Václava
Velké Meziříčí, sv. Mikuláše
Luka nad Jihlavou, sv. Bartoloměje
Opatov, sv. Bartoloměje
Nová Cerekev, sv. Tomáše Becketa
Tišnov, sv. Václava
Lelekovice, sv. Filipa a Jakuba
Olešnice, evang. kostel
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další