Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 9 fotografií
Braunerové, bratři 9 konec 19. – poč. 20. stol. (Uničov)
Velikostně spíše menší varhanářská firma sídlíla v Uničově (něm. Mährisch Neustadt) na střední Moravě. Nezaměřovala se na masovou tovární výrobu, byla však velmi inovativní co se týče konstrukčního řešení varhan - téměř každý její nástroj je originální. Firma experimentovala především s pneumatickou trakturou, jejímž byla významným průkopníkem, a vlastními typy vzdušnic. I v důsledku technických experimentů však byly některé její varhany poruchové. Několik konstrukčních inovací si firma bratří Braunerů patentovala u odpovědných úřadů v Praze a Vídni.
Na přelomu století k došlo k majetkovým neshodám mezi bratry. Wilhelm Brauner pak po určitou dobu spolupracoval s firmou Franze Josefa Swobody (1870-1934) ve Vídni. V závěru své existence vyráběla Braunerova firma i harmonia. V r. 1925 kvůli finančním problémům ukončila činnost.
Reprezentantem technicky zajímavých varhan je nástroj v Úsově (1885, II/13, okr. Šumperk), disponující současně mechanickou a pneumatickou trakturou a specifickým typem vzdušnice. Firma stavěla především na Moravě, nicméně její největší nástroj se třemi manuály se nachází v plzeňské Velké synagoze (1890, III/34) . Tento nástroj se dochoval, ale nutně již vyžaduje rekonstrukci. Některé zakázky firma realizovala i v Rakousku – např. prestižní nástroj pro zámeckou kapli v Schönnbrunnu (1901, I/9, nedochováno).
Králíky, Matky Boží
Vídeň, redemptoristický kostel (Hernals)
Šumvald, sv. Mikuláše
Brodek u Prostějova, Povýšení sv. Kříže
Damníkov, sv. Jana Křtitele
Bouzov, hradní kaple
Opava, Božského Srdce Páně
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další