Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 10 fotografií
Braunerové, bratři 10 konec 19. – poč. 20. stol. (Uničov)
Velikostně spíše menší varhanářská firma sídlíla v Uničově (něm. Mährisch Neustadt) na střední Moravě. Nezaměřovala se na masovou tovární výrobu, byla však velmi inovativní co se týče konstrukčního řešení varhan - téměř každý její nástroj je originální. Firma experimentovala především s pneumatickou trakturou, jejímž byla významným průkopníkem, a vlastními typy vzdušnic. I v důsledku technických experimentů však byly některé její varhany poruchové. Několik konstrukčních inovací si firma bratří Braunerů patentovala u odpovědných úřadů v Praze a Vídni.
Na přelomu století k došlo k majetkovým neshodám mezi bratry. Wilhelm Brauner pak po určitou dobu spolupracoval s firmou Franze Josefa Swobody (1870-1934) ve Vídni. V závěru své existence vyráběla Braunerova firma i harmonia. V r. 1925 kvůli finančním problémům ukončila činnost.
Reprezentantem technicky zajímavých varhan je nástroj v Úsově (1885, II/13, okr. Šumperk), disponující současně mechanickou a pneumatickou trakturou a specifickým typem vzdušnice. Firma stavěla především na Moravě, nicméně její největší nástroj se třemi manuály se nachází v plzeňské Velké synagoze (1890, III/34) . Tento nástroj se dochoval, ale nutně již vyžaduje rekonstrukci. Některé zakázky firma realizovala i v Rakousku – např. prestižní nástroj pro zámeckou kapli v Schönnbrunnu (1901, I/9, nedochováno).
Králíky, Matky Boží
Vídeň, redemptoristický kostel (Hernals)
Šumvald, sv. Mikuláše
Brodek u Prostějova, Povýšení sv. Kříže
Sobotín, sv. Vavřince
Damníkov, sv. Jana Křtitele
Bouzov, hradní kaple
Opava, Božského Srdce Páně
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Michal Hanuš,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Markéta Kordasová,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Marie Prokopovičová,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další