Neusserové - organ building

Konstrukční a zvukový vývoj varhan rodiny Neusserů výstižně ilustruje změny, ke kterým došlo ve 2. pol. 19. století v celém našem varhanářství.

Johann Neusser (1807-1878) (psáno též Neußer) byl plodným a ceněným varhanářem v Novém Jičíně (něm. Neutitschein). Vyučil se u Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839) a o jeho životě a díle dobře referuje jím samým sepsaná kronika. Neusserovy varhany mají ještě vždy mechanickou trakuturu a zásuvkové vzdušnice. V jeho nástrojích se však postupně projevují moderní tendence – zvětšování tónového rozsahu (upuštění od krátké oktávy v pedálu) a větší počet hlubokých rejstříků v základní poloze. Od 40. let 19. století ovlivnily Neusserovo řemeslo teoretické spisy J. G. Töpfera (1791-1870), a to zejm. v oblasti menzurace píšťal. Od 50. let staví varhanní skříně v historizujících slozích. Johann Neusser nikdy nestavěl jazykové rejstříky. Patřil k posledním varhanářům, kteří zdobili prospektové píšťaly charakteristickými výstupky.

Johannův syn Karl Neusser (1844-1925) se vyučil u svého otce a absolvoval studijní pobyt u varhanářů v Rakousku. V r. 1870 převzal po otci dílnu a od r. 1881 přešel na tovární výrobu. Jeho podnik vyráběl i harmonia a kostelní vybavení. Konkurenční boj vedl zejména s krnovskou firmou Rieger . Kuželkové vzdušnice začíná Karl Neusser používat od r. 1877, od 90. let přechází na pneumatickou trakturu. Staví již varhany s vysloveně romantickou rejstříkovou dispozicí. U některých nástrojů použil mechanismus Barkerovy páky – např. v kostele sv. Jana Křtitele v Šumperku (1867, II/19). Karl Neusser byl činný v městské samosprávě a hudebním životě Nového Jičína. Po 1. světové válce se jeho firma dostala v důsledku válečných půjček do existenčních potíží.

Hodnotné nástroje z dílny Neusserů dodnes najdeme v mnoha slezských a moravských obcích včetně Valašska a Hané. Největší nástroj postavil Johann Neusser v kostele sv. Petra a Pavla v Kelči (1845, II/21, okr. Vsetín) – dochovala se z něj však pouze skříň. Z menších dochovaných nástrojů uveďme nedávno restaurované jednomanuálové varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích (1857, I/12, okr. Nový Jičín). Celkem postavil J. Neusser více než 40 nástrojů, žádný z nich není třímanuálový.

Největší a jediné třímanuálové varhany Karla Neussera stávaly v kostele Zvěstování Páně ve Šternberku (1898, III/43), byly však zničeny požárem v r. 1927. Dochované varhany v evangelickém kostele v Suchdolu nad Odrou (1905, II/18) postavil K. Neusser jako pneumatické a patří tedy do pozdního období činnosti této varhanářské rodiny. Celkem je K. Neusser autorem více než 130 varhan – díky továrnímu způsobu výroby tedy vyprodukoval násobně více nástrojů než jeho otec.

Ze středně velkých dodnes zachovalých dvoumanuálových varhan K. Neussera jmenujme nástroje v kostelích v Dětmarovicích (1871, II/18, okr. Karviná), Lipníku nad Bečvou (1890, II/16, okr. Přerov), Moravičanech (1885, II/17, okr. Šumperk), Šumperku (1897, II/22) nebo v Bělotíně (1905, II/18, okr. Přerov).