HARBICH, Franz
(1780–1862)
Brno
(Jihomoravský kraj)
| Place of birth | Valteřice |
|---|---|
| Place of death | Brno |
| Category |
1800–1859
Baroque |
| Importance | (2/5) 2/5 |
| Catalog of organ builders | varhany.net |
| Related organ builders | |
| Description | Plodný varhanář s širokým polem působnosti, které sahalo až na Slovensko a do Dolních Rakous. Vyučil se u slezského varhanáře Josefa Šebestiána Staudingera (1729-1809). Stavěl často v kostelích nově vybudovaných Náboženskou maticí, která tímto způsobem investovala jmění z klášterů zrušených během josefínských reforem. Po stránce stylové je Harbich posledním brněnským předromantickým varhanářem. Harbichovy varhany nedosahují kvalitativní úrovně jeho barokních předchůdců a vyznačují se vzájemně uniformní rejstříkovou dispozici a výtvarným řešením skříně. To ilustruje snížený zájem o varhanní kulturu v raném 19. století. Z Harbichova díla se dochovaly spíše menší jednomanuálové nástroje, jako např. varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Milonicích (1823, I/8, okr. Vyškov), opravené v r. 2013, nebo varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Troubsku (1847, I/10, okr. Brno-venkov). Největším dochovaným Harbichovým nástrojem a současně největším dochovaným nástrojem z 1. pol. 19. stol. na Moravě jsou dvoumanuálové varhany v kostele sv. Jiljí ve Dvorcích u Moravského Berouna (1846, II/23). Tyto varhany však nejsou v dobrém stavu. |
|
Description
Plodný varhanář s širokým polem působnosti, které sahalo až na Slovensko a do Dolních Rakous. Vyučil se u slezského varhanáře Josefa Šebestiána Staudingera (1729-1809). Stavěl často v kostelích nově vybudovaných Náboženskou maticí, která tímto způsobem investovala jmění z klášterů zrušených během josefínských reforem. Po stránce stylové je Harbich posledním brněnským předromantickým varhanářem. Harbichovy varhany nedosahují kvalitativní úrovně jeho barokních předchůdců a vyznačují se vzájemně uniformní rejstříkovou dispozici a výtvarným řešením skříně. To ilustruje snížený zájem o varhanní kulturu v raném 19. století. Z Harbichova díla se dochovaly spíše menší jednomanuálové nástroje, jako např. varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Milonicích (1823, I/8, okr. Vyškov), opravené v r. 2013, nebo varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Troubsku (1847, I/10, okr. Brno-venkov). Největším dochovaným Harbichovým nástrojem a současně největším dochovaným nástrojem z 1. pol. 19. stol. na Moravě jsou dvoumanuálové varhany v kostele sv. Jiljí ve Dvorcích u Moravského Berouna (1846, II/23). Tyto varhany však nejsou v dobrém stavu. |
|
Daňkovice, evangelický kostel (1810, I/7, později rozšířeno)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 59)
- Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, [1993]- . ISSN 2336-5374. Dostupné také z: http://www.musicasacra.cz/zpravodaj. (2013/5, str. 7)
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 66)