Kolbové - varhanářství

Kolbové
Pekařov  |  Olomoucký kraj

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Období 2. pol. 19. století, zač. 20. stol.
Kategorie 1860–1944
Romantické
Význam (1/5) 1/5
Katalog varhanářů varhany.net
Členové dílny
Franz Kolb (1843–1922)
Časová osa
Webové odkazy
Webové odkazy
Popis

Rodina Franze Kolba (1843-1922) a jeho synů stavěla v Pekařově (něm. Beckengrund) v Jeseníkách varhany a flašinety výborné kvality. Výroba skončila až po 2. světové válce nuceným odsunem obyvatel německé národnosti. V Pekařově dodnes probíhá pravidelná pouť flašinetářů.

Varhany od Kolbů jsou většinou jednomanuálové s mechanickou trakturou a kuželkovými vzdušnicemi. Řada z nich se dochovala dodnes. Kolbové byli aktivní zejména v oblasti Jeseníků a okolí, jejich varhany se však zachovaly i na severu Čech v kostele sv. Mikuláše v Třebušíně (1909, I/9, okr. Litoměřice).

Největší reprezentativní nástroj postavil Franz Kolb v kostele sv. Aloise ve Velké Moravě (1887, II/15, okr. Ústí nad Orlicí). Jeho dispozice je na webu varhany.net.

Zobrazeno: 87×

Varhanářem postavené varhany jsou označeny bíle.
Podrobnosti o varhanách zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Podrobný přehled literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.
  • FRIDRICH, Zdeněk. Varhanáři v Pekařově. Severní Morava. 40, s. 29–42. Šumperk, 1980
  • FRIDRICH, Zdeněk. Varhany a flašinety z Pekařova. Acta Universitatis Palackianae. Fac. paedagogica, 1984 (str. 39-40)
  • FRIDRICH, Zdeněk. Varhany a flašinety z Pekařova. [Praha], 1984.
  • FRIDRICH, Zdeněk. Varhany a flašinety z Pekařova. Podesní, 2008, 6 (str. 35-40)
  • LYKO, Petr. Die Orgel im Gebiet von Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov und Šumperk in den Jahren 1860-1960: eine Modellsonde zur Entwicklung ihrer Konstruktions- und künstlerischen Spezifität auf dem Hintergrund des mitteleuropäischen Orgelbaus der gegebenen Zeit. Memoria artis. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2609-9. (str. 15, 63, 82, 83, 85, 86, 88, 90, 92, 97, 110, 111, 123, 125, 130, 134)
  • RAUEOVÁ, Natálie. Zdeněk Fridrich - varhanní historik, skladatel a pedagog. Diplomová práce, vedoucí Pecháček, Stanislav. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2014. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/71647 (str. 38-40)
  • SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (str. 76)