SVÍTIL, František - varhanář

SVÍTIL, František (1805–1873)
Nové Město na Moravě (Kraj Vysočina)

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Místo narození Nové Město na Moravě
Místo úmrtí Nové Město na Moravě
Kategorie 1800–1859
Barokní
Význam (2/5) 2/5
Katalog varhanářů varhany.net
Webové odkazy
Webové odkazy
Významné varhany Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Významné varhany
Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Popis

Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu.

Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany.

Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti.

Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko).

Popis

Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu.

Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany.

Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti.

Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko).

Zobrazeno: 65×

  • Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 124)
  • VAŇKOVÁ, Andrea. Varhany z dílny Františka Svítila na Vysočině. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/skjg0/.