Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 7 fotografií
Kolbové 7 2. pol. 19. století, zač. 20. stol. (Pekařov)
Rodina Franze Kolba (1843-1922) a jeho potomků stavěla v Pekařově (něm. Beckengrund) v Jeseníkách hudební nástroje. Vyráběla jednak flašinety, exportované do řady zemí světa, a také varhany. Sám Franz Kolb, zakladatel dílny, byl nejspíš samoukem (souběžně s řemeslem se členové rodiny věnovali zemědělství). Tradice výroby nástrojů, sahající až ke Kolbovým vnukům, skončila v Pekařově r. 1938. Dodnes tu však probíhá pravidelná pouť flašinetářů.
Varhany od Kolbů jsou většinou jednomanuálové s mechanickou trakturou a kuželkovými vzdušnicemi. Výjimkou je první nástroj v kostele sv. Jana Křtitele v Raškově (1875, II/13, okr. Šumperk), který má ještě zásuvkové vzdušnice a vykazuje některé rysy barokního varhanářství. Řada z pekařovských nástrojů se dochovala dodnes a svědčí o vysoké kvalitě práce této na svou dobu malé dílny.
Kolbové byli aktivní zejména v oblasti Jeseníků a okolí, jejich varhany se však zachovaly i na severu Čech v kostele sv. Mikuláše v Třebušíně (1909, I/9, okr. Litoměřice). Celkem postavili asi 17 nástrojů. Největší reprezentativní nástroj postavil Franz Kolb v kostele sv. Aloise ve Velké Moravě (1887, II/15, okr. Ústí nad Orlicí). Jeho dispozice je na webu varhany.net.
Raškov, sv. Jana Křtitele
(1875, II/13)
Dolní Lipka, P. Marie
(1896, I/4)
Branná, sv. Michaela
Nová Seninka, sv. Jana Křtitele
(1900, I/7)
Pusté Žibřidovice, sv. Maří Magdaleny
(1902, I/10)
Šumperk, sv. Barbory
(1904, I/8)
Třebušín, sv. Mikuláše
(1909, I/9)
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další