and its operation and development.
Štěpánov
kostel sv. Vavřince
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze
Zachovalý barokní nástroj, největší restaurované varhany králické dílny na střední Moravě.
| Organ builder |
HALBIG, Jan ml.
(1684–1736)
|
|---|---|
| Year built |
1732
Timeline
|
| Repair/restoration | VALENTA, Rudolf (2017) |
| Size |
2 manuals
17 stops |
| Category |
until 1799
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Baroque Baroque, Rococo, Classicist cases Mechanical action Slider windchest (Schleiflade) |
| Importance | (3/5) 3/5 |
| Catalog of organs | varhany.net |
| Web links | |
|
Web links
|
|
| Recordings | |
|
Recordings
|
|
|
Popis
Středně velký nástroj postavil varhanář Jan Halbig ml. (1684–1736) z králické dílny do dnes již neexistujícího kostela v Branné (okr. Šumperk). Na konci 18. století byly varhany převezeny do tehdy nově postaveného kostela ve Štěpánově. Tento transfer varhan provedla varhanářská dílna Staudingerů z Andělské Hory. Rejstříky Portunal 8' a Gamba 8' pocházejí z r. 1848 od varhanáře Klaudia Kapse (1816?-1850). Rozsáhlejší opravu, spojenou s pořízením nových manuálových klaviatur, provedl r. 1892 František Maretka (1864-1930?) z Olomouce. V průběhu 20. století prošly varhany méně kvalitními opravami a nakonec byly odstaveny z provozu. Náročné restaurování, které provedl zkušený pražský varhanář Rudolfa Valenta , probíhalo v rozpětí 8 let a řada dílů byla zhotovena nově jako restaurátorské kopie. |
|
G. Muffat: Toccata duodecima et ultima
(Markéta Kordasová, 2025)
Detailed interactive view
Simple view
I. Positiv (C–c3, krátká oktáva) Portunal 8' Copula maior 8' Quintadena 8' Fugara 4' Copula minor 4'
II. Hauptwerk (C–c3, krátká oktáva) Principal 8' Gamba 8' Octava 4' Quinta 3' Superoctava 2' Rauschquinta 2× 1 1/3'+1' Tertian 2× 4/5'+2/3' Mixtura 4× 1/2'+2/5'+1/3'+1/4'
Pedál (C–a, krátká oktáva, 12 tónů, 18 kláves) Subbass offen 16' Octavbass 8' Quintbass 6' Superoctavbass 4'
I/II
Ladění: a1=415 Hz, Werckmeister IV
Podrobnosti viz zdroj
Luže, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Herman Jan Jiří, 1714, II/17)
Dobruška, kostel sv. Václava (Halbig Jan ml., 1727, II/17)
Štěpánov, kostel sv. Vavřince (Halbig Jan ml., 1732, II/17)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Deštné v Orlických horách, kostel sv. Máří Magdalény (Katzer František, 1763, II/12)
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 234)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 219)
- Restaurování varhan kostela sv. Vavřince ve Štěpánově 2008-2017. Štěpánov u Olomouce: Římskokatolická farnost, 2017.
- Bednářová, Hana. Josef Mader a František Maretka. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/g3is44/ (str. 41).