Čápek a Zachystal – Galerie varhanních skříní

Podpořte Organomanii
a její další provoz a vývoj.

Galerie varhanních skříní

Porovnání fotografií varhanních skříní umožní porozumět jejich výtvarnému vývoji a identifikovat specifické znaky varhanářů.

Zobrazeno 3 fotografie

Čápek a Zachystal 3 konec 19. stol. (Kremže na Dunaji, Rakousko)

Firma sídlila v Kremži nad Dunajem v Dolních Rakousích. Uvádíme ji proto, že varhanáři byli moravští emigranti a řadu nástrojů postavili i v českých zemích.

František Čápek (1857-1938) se narodil v Letovicích (okr. Blansko) do varhanářské rodiny Čápků. Její členové postavili od konce 19. století množství menších a středně velkých nástrojů s kuželkovými vzdušnicemi. František Čápek se vyučil v Polišce u svého bratra Bedřicha Čápka (1850-1910).

V r. 1880 odešel František Čápek do rakouské Kremže pracovat u Maxe Zachystala (1836-1900). Po několika letech se oženil se Zachystalovou dcerou a převzal vedení jeho firmy. Se Zachystalovým bratrem Janem Zachystalem (1846-1920) založili pobočku firmy v Třebíči.

Na Moravě jsou největším dochovaným nástrojem podniku (i celého rodu Čápků) varhany ve Štípě u Zlína (1890, II/27) . Podobně rozsáhlý nástroj v Prostějově (1893, II/28) později rozšířila firma Rieger . František Čápek dále provedl např. romantizující přestavbu Výmolových varhan v Dubu nad Moravou (1898). Výmolův nástroj v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Hranicích na Moravě nahradil F. Čápek pneumatickou novostavbou (1903, II/20), i tento nový nástroj byl však později přestavěn.

Prostějov, Povýšení sv. Kříže

Prostějov, Povýšení sv. Kříže

(1893, II/28, přestavěno)
Veselí n. Moravou, Andělů strážných

Veselí n. Moravou, Andělů strážných

(1899, II/17, dochována skříň)

Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák, Jan Fejgl, Jiří Fuks, Filip Harant, Robert Hlavatý, Kristýna Kosíková, Jiří Krátký, Karel Martínek, Martin Moudrý, Jiří Stodůlka, Štěpán Svoboda, Petr Vacek, Ondřej Valenta a další