Brněnská varhanářská škola
Město Brno proslulo jako hlavní středisko moravského barokního varhanářství. Plodnou práci Matouše Rozkoše (†1709?) zastínil na přelomu 17. a 18. století nejvýznamnější moravský barokní varhanář Jan David Sieber (1670–1723) a jeho žáci. Vrcholem pozdně barokního varhanářství je dílo Jan Výmoly (1722–1805) .
V 19. století v Brně působili František Harbich (1780–1862) nebo Filip Komínek (*1831). Ve 20. století pak Vojtěch Káš nebo František Holčapek spolu s Janem Mudrochem, jejichž firma byla za komunismu trasformována na Dřevopodnik města Brna (později Varhany Brno).
SIEBER, Jan David (1670–1723)
Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel brněnské varhanářské školy.
RICHTER, Antonín (1688–1765)
Vyučil se u Jana Davida Siebera. Po Sieberově smrti se oženil s jeho vdovou a převzal řadu jeho zakázek. Byl oceňovaným varhanářem, který ale zřejmě nikdy nedosáhl Sieberových kvalit. Jeho největší reprezentativní n...
HARBICH, Franz (1780–1862)
Plodný varhanář s širokým polem působnosti, které sahalo až na Slovensko a do Dolních Rakous. Narodil se ve Žlebu (dříve Valteřice) poblíž Hanušovic a vyučil se u slezského varhanáře Josefa Šebestiána Staudingera (1...
ROZKOŠ, Matouš (†1709?)
Byl synem varhanáře Pavla Rozkoše, se kterým přišli do Brna ze Slezska asi po r. 1660. Kvalita Rozkošových prací nedosahovala vynikající úrovně jeho brněnského konkurenta Jana Davida Siebera. Po svém příchodu do Brn...
Dřevopodnik města Brna (před r. 1989)
Jeden ze čtyř podniků věnujících se u nás varhanářství v období komunismu. Vznikl transformací firem Františka Holčapka a Jana Mudrocha. Nestavěl významné nástroje. Nástupnickou firmou se po r. 1989 stal podnik Varh...