Organs

Renesanční varhany, patřící pro svou starobylost k nejcennějším nástrojům u nás.

Zachovalý barokní nástroj, umístěný v klášterní kapli, prošel na začátku tisíciletí rekonstrukcí. Jeho stavitelem může být Antonín Richter nebo František Ignác Sieber (1716-1785). Velké varhany Jana Davida Siebera,...

Největší a jeden z mála dochovaných nástrojů Antona Reisse. Varhanní skříň vykazuje typický Reissův rukopis, nejviditelnější v mohutných píšťalových věžích a zešikmené korunní římse. Na Slánsku i přímo v kostele sv....

Menší varhany vídeňského dvorního varhanáře Walthera, umístěné v zámecké kapli. V manuálu a dokonce i v pedálu disponují tzv. lomenou oktávou, kde je ve spodní poloze díky rozdělení dvou černých kláves na dvě polovi...

Autorství varhan není zcela jasné - připisuje se Ignáci Floriánu Casparidovi (1700–1773) nebo jeho žákovi Josefu Silberbauerovi. Hrací stůl není původní, pochází z rekonstrukce varhan provedené na začátku 20. stolet...

Nástroj pochází z varhanářské dílny Egedacherů z Pasova. Původně byl postaven pro kostel sv. Jošta. Vysoká varhanní skříň se dvěma nad sebou umístěnými stroji je bohatě zdobena.

Varhany poutního kostela, postavené varhanářem Františkem Antonínem Fialkou (1727) z Bechyně, disponují vzácnou lomenou oktávou.

Varhany pro poutní kostel v Kájově začal stavět rakouský varhanář Christoph Lachenwitzer, ale dokončil je až Johann Andreas Niederle (1695) z Nepomuku. Nástroj obsahuje cenné části z ještě staršího nástroje.

Nástroj v kostele spojeném s působením Jakuba Jana Ryby (1765-1815) postavil Martin Paleček. Nešťastné zásahy do dispozice varhan z 1. poloviny 20. století zvrátilo až provedené restaurování.